JUDr. Jaroslav Rosenbach (*17. ledna 1886 v Solnici, okres Rychnov nad Kněžnou) a jeho manželka Blanka (*27. června 1886, roz. Steinerová) patřili mezi tehdejší intelektuální elitu Liberce. Jaroslav vystudoval práva na vídeňské univerzitě a pracoval jako přísežný soudní tlumočník pro nemčinu, ruštinu a češtinu. Provozoval také vlastní advokátní kancelář. Blanka Rosenbachová pocházela z Příbrami, z právnické rodiny JUDr. Heinricha Steinera. V Liberci pracovala jako tlumočnice z francouzštiny a angličtiny. Rosenbachovi měli tři děti: Heřmana (*23. 9. 1924), Karla (*4. 1. 1923) a Annu (*27. 6. 1927).
Rodina se identifikovala s českým jazykovým prostředním a hlásila se k židovské komunitě.
zdroj: Fontes Nissae, Kateřina Portmann a Ondřej Sladký – „Místa paměti“. Po stopách bývalých libereckých spoluobčanů. Příběh Anny Rosenbachové a její rodiny. SOkA Liberec, Sbírka obrazů, fotografií a negativů, inv. č. 4575
Odchod z Liberce
Rodinnou vilu postavenou v letech 1931 - 1932 Rosenbachovi opustili koncem září 1938 (těsně před podpisem mnichovské dohody). Pravděpodobně pod vlivem rostoucího napětí a antisemitských nálad, které byly zejména v pohraniční velmi citelné. Ve stejné době Liberec opustila i řada dalších židovských rodin. Rodina se přesunula nedaleko Jaroslavova rodiště, do malé obce Libníkovice, nedaleko Hradce Králové. Zde pobývala až do léta 1942.
Období války
25. července 1942 byla celá rodina deportována transportem Ez-St_31 do Terezína, jednalo se přitom o velmi specifický transport – byl určen pouze Rosenbachovým. Jen o pár týdnu později, v úterý 1. září 1942 pak byli Rosenbachovi transportem Be odvezeni, spolu s téměř tisíci dalšími lidmi, směrem do Estonska. Na cestu si mohli vzít pouze zavazadla o maximální hmotnosti 50 kg. Transport vyjel z Bohušovic nad Ohří, přes Drážďany, Poznaň, Bromberg, Marienburg a Tilsit. Po čtyřech dnech dorazil do koncentračního táboru v Rize, ten byl ale přeplněný a proto pokračoval dál na sever.
Otázkou zůstává, zda určitou odpovědnost za deportaci Rosenbachových nenese samotný K. H. Frank. Z dokumentů je zřejmé, že jeho zájem na definitivním převedení („odkoupení“) jejich vily ve prospěch Fritze Köllnera byl eminentní. zdroj: Fontes Nissae, Kateřina Portmann a Ondřej Sladký – „Místa paměti“. Po stopách bývalých libereckých spoluobčanů. Příběh Anny Rosenbachové a její rodiny
O den později vlak zastavil v malé estonské obci Raasiku. Tam proběhla selekce, zhruba 200 „práceschopných“ lidí bylo odvezeno do nově vzniklého „pracovně-výchovného“ tábora Jägala. Zbylých zhruba 800 mužů, žen a dětí bylo odvedeno na nedalkou pláž Kalevi-Liiva, zde byli nuceni se vysvléci a odevzdat vše, co mělo nějakou hodnotu. Následně byli nad předem vykopanými hroby popraveni. Mezi obětmi byl JUDr. Jaroslav Rosenbach, jeho žena Blanka i oba synové Karel a Heřman. Přežila pouze nejmladší dcera Anna.
zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Další zdroje:
- Nenápadná krajina zla – Smrt českých Židů v Estonsku před šedesáti lety
- Dokument Forgotten Transports (anglicky), 4 × 85 minut