Dr. Fritz Köllner

Dr. Fritz Köllner (5. května 1904, Karlovy Vary - 8. listopadu 1986, Taufkirchen) byl přední politik Henleinovy strany. Titul doktora práv získal v Praze na Právnické fakultě Německé univerzity v roce 1932. V roce 1935 se stal zvoleným poslancem Národního shromáždění za Sudetoněmeckou stranu. Od roku 1937 byl organizačním vedoucím SdP. Po odchodu K. H. Franka do Prahy převzal jeho funkci vedoucího Říšské župy Sudety.

Vila rodiny Rosenbachových

V roce 1939, kde se nájemcem vily Jaroslava a Blanky Rosenbachových stal K. H. Frank byl zde Köllnerovi přidělen služební byt. Frank v domě nikdy nebydlel, ale obývala ho jeho žena Anna se syny Haraldem a Gerhardem. Manželství mezi Frankovými bylo již spíše formální, rozvedli se v únoru 1940 a Köllner si Annu vzal v květnu téhož roku. Měli spolu jedno dítě. Nadále zůstal blízkým přítelem Franka i Konrada Henleina. Aktivně se přitom snažil vilu všemi způsoby získat do svého vlastnictví, což se mu nakonec (zřejmě také s pomocí Franka) podařilo v září 1942.

Trest smrti pro Köllnera

V roce 1941 povolali Köllnera k výkonu vojenské služby, v armádě zůstal až do kapitulace.

Köllner byl v květnu 1945 zatčen Američany, kteří ho pravděpodobně považovali za běžného vojáka a brzy propustili, následně se usadil v německém Straubingu. Zanedlouho byl ale zatčen a vyslýchán jako hledaný válečný zločinec. V březnu 1947 byl předán do Československa a měsíc na to obviněn. K hlavnímu přelíčení došlo 3. května 1947.

Výsledkem bylo odsouzení Fritze Köllnera k trestu smrti. Jedním z řady důvodů bylo také obhocení na úkor rasově pronásledovaných tím, že „na sebe převedl“ vilu manželů Jaroslava a Blanky Rosenbachových.

Köllner ihned po vynesení rozsudku požádal o milost.

Jeho kauza se stala jednou z mála, které byly skutečně odloženy. Hlavním důvodem proč Köllner nakonec nebyl popraven byl pravděpodobně argument, že „jeho manželka Anna, bývalá žena K. H. Franka, by provedením popravy Köllnera vlastně přišla o oba manžele“, předložený Úřadem bezpečnostního referenta okresního národního výboru v Liberci. Zproštění trestu smrti bylo v kontextu doby naprosto ojedinělé, prezidentskou milost podepsal Klement Gottwald 26. dubna 1949. Trest byl zmírněn na doživotí. V květnu 1955 byl pak dále snížen na 25 let. Köllner mezi tím prošel řadou věznic, mimojiné pracoval i v táborech na Jáchymovsku.

Další osud

Koncem roku 1955 byl Köllner v rámci amnestie propuštěn a vysídlen do SRN. Během několika let se vypracoval až na funkci vyššího úředníka v bavorské vládě. Zemřel ve věku 82 let v listopadu roku 1986 v Taufkirchenu nedaleko Mnichova.

Další zdroje:

Zpět na rozcestník